Divadelní pořady pro nejmenší

divadelní představení pro mateřské školy a nižší ročníky základních škol,

pro menší divadla a kulturní střediska, pořádající představení pro děti

 

Přehled titulů:

O malém tygrovi

Byl jednou jeden dvoreček

Jak to bylo, pohádko?

Medvědí pohádky

Velká medvědí pohádka

Zimní medvědí pohádka

Čertovská pohádka

Velká čertovská pohádka

Barevná „strašidelná“ pohádka

Tři prasátka...aneb... Loupežnická pohádka

Řemeslnické písničky

Pohádky pro Dášenku

Když jsem já sloužil

Dračí pohádky ( podzim, zima, jaro, léto)

Předškolácká pohádka

Ořechová pohádka

O tom, co se možná stalo - vánoční pohádky

 

  ... a pořady se zvláštním posláním:

Byla jednou jedna hora (ekologie - třídění odpadu)

O Karkulce a Smolíčkovi (sociální bezpečnost)

Černobílé vykřičníky ( o šikaně - pro ZŠ)

Horror v české pohádce (literární pořad pro ZŠ)

 

 

 

Hraje Jarmila Enochová

Délka představení vždy 40-45 minut

Všechna představení jsou doplněna písničkami s doprovodem kytary, ke zpěvu se diváci postupně přidávají.

Všechna představení jsou loutková, i když se většinou nejedná o klasické typy loutek. Tyto „loutky-neloutky“ poskytují iluzi jednajících postav, ale zároveň jsou vyrobeny z běžně dostupných předmětů a materiálů. Shlédnutí představení může být inspirací pro děti i dospělé k vlastní tvořivé výtvarné i divadelní činnosti.

Výprava je většinou velmi variabilní, takže se bez problémů vejde do menších prostor mateřských škol, ale zároveň s užitím stejných prostředků dokáže bohatě zaplnit i divadelní jeviště.

 

 

 

Podrobné informace o představeních

 

 

 

 

 

O malém tygrovi

 

Pruhovaná pohádka o tygříkovi, který se všeho tuze bál, ale také byl velmi pyšný na své krásné tygří pruhy.

Strach a tygří pruhy však nemohou být pohromadě! A tak se stalo, že tygřík za trest o své krásné pruhy přišel. Moc a moc by je chtěl získat zpátky! Vydal se tedy do světa hledat odvahu... Ale jak se hledá odvaha? Dá se koupit? Je možné jí jen tak najít? Možná by pomohlo si zazpívat, protože s písničkou je každá tíha lehčí... A tak si tedy tygřík zpívá, zatímco chodí sem a tam po zatím neznámém světě. Ale zdá se, že pro něj odvaha nikde není. Najde jí teprve, když hledat přestane, a zároveň pozná, že strach může být náhle docela jiný...

 

Didaktický prvek - procvičení hlásky „r“

Délka představení cca 40 minut

Technické požadavky: větší stůl (v hernách AŠ dva dětské stoly)

Loutky: tygřík - jednoduchý stylizovaný maňásek, ostatní jednající postavy jsou vyrobeny z výtvarně pojednaných a oblečených cedníků

 

 

Texty písniček:

 

Píseň úvodní a závěrečná

Jedna dvě tři čtyři pět

kolem nás je velký svět

každý z nás se trochu bojí

že v tom světě neobstojí

 

Každý jednou něco ztratí

nepomůže když se vrátí

je třeba jít vždycky dál

i když pláče kdo se smál

 

Jedna dvě tři čtyři pět

kolem nás je velký svět

cesta nebo pěšina

už pohádka začíná

 

 

 

Píseň tuze odvážných tygrů

/: Vrrr a vrrr a vrrrr :/

zavrčí tygr

každý tygr vrčet umí

strachu vůbec nerozumí

 

/: Vrrr a vrrr a vrrrr :/

mračí se tygr

na každého kdo má strach

kdo má srdce v kalhotách

 

/: Vrrr a vrrr a vrrrr:/

 

Píseň malého tygra

Jedna dvě tři čtyři pět

kolem nás je velký svět

ten svět mi vzal moje pruhy

nepomůže nikdo druhý

 

Je to velké trápení

těžké jako kamení

musím najít odvahu

i když to dá námahu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Byl jednou jeden dvoreček

představení pro nejmenší na motivy české lidové pohádky

 

Známý příběh o kohoutkovi a slepičce, v novém zpracování, plném písniček i překvapivých vysvětlení.

Proč potřebovala studánka šátek?

Proč pradlenka tolik vzdychala?

Proč se švec mračil a co kravička marně hledala?

Proč louka fňukala a proč se nešťastný mrak schovával?

Pohádka je i o tom, že každý má své starosti, přání a trápení, a každý má na světě své místo!

V každém prostředí zazní jedna známá písnička, kterou si diváci mohou zazpívat, i když občas trochu jinak, než se obvykle písničky zpívávají.

Svou píseň má i ustaraná slepička a tu se jistě všichni během představení dobře naučí!

 

 

Didaktický prvek - mimika, gesta, rytmizace

Délka představení cca 40 minut

Technické požadavky: 1x židle, stůl

Loutky: Kohoutek a slepička jsou stylizované, cca 40cm vysoké a 50cm široké textilní maňásky, které se dají použít jako hrající „čepice“

Jednotlivá prostředí tvoří plošné obrázkové loutky, připevněné na kruhovém podkladu, s pohyblivými výrazovými prvky

 

 

 

Byl jednou jeden dvoreček

(píseň starostlivé slepičky)

 

Byl jednou jeden dvoreček

a na dvorečku domeček

před domečkem mistička

a v té mističce vodička

 

Voda byla a už není

to je tedy nadělení

můj kohoutek musí pít

přišla jsem tě poprosit

 

 

 

 

Jak to bylo, pohádko?

představení pro nejmenší diváky s verši Františka Hrubína

 

Čtyři veršované pohádky z knihy „2 x 7 pohádek“ ( O chytrém Budulínkovi, O veliké řepě, Kuřátko v obilí, Zvířátka a loupežníci)

Scénu tvoří dva proutěné koše a pruhované vysoké obdélníkové kulisy, které variabilně vytvářejí různá prostředí pro jednotlivé pohádkové příběhy.

Protože básničky mají velmi blízko k písničkám, úvodní i závěrečné verše každé pohádky jsou zpívané. Jednoduché melodie se diváci jistě rychle naučí a ke zpěvu se přidají. Ke zpěvu se postupně přidává rytmizace.

A kdo je šikovný, může si vyzkoušet i různě rychlou rytmizaci....

Pro děti, které snad pohádky Františka Hrubína neznají, bude jistě zajímavé seznámení touto stylizovanou podobou známých pohádek. A diváci, kteří pohádky naopak dobře a často nazpaměť znají, si jistě rádi vychutnají jejich divadelní zpracování, které může být inspirací i pro případné vlastní jevištní pokusy a projevy.

 

 

Didaktický prvek - seznámení a práce s poezií F.Hrubína, rytmizace

Délka představení cca 40 minut

Technické požadavky: dvě stejně vysoké židle

Loutky: Každá pohádka je hrána jiným typem loutek

O chytrém Budulínkovi - animovatelné loutkové „hračky“

O veliké řepě - plošné textilní loutky

Kuřátko v obilí - Kuřátka tvoří trikotýnem potažené polystyrenové koule, jednotlivá pole znázorňují různě barevné pruhované kulisy

Zvířátka a loupežníci - animovatelné „hračky“ - zvláštní druh „loutek“, který vznikl spojením míčku, tvarovaného molitanu a pružné síťky...

Toto představení může být pro diváky rovněž inspirací k výrobě vlastních jednoduchých „loutek“.

 

 

 

 

 

 

Medvědí pohádky (nafukovací divadlo)

tři medvědí pohádky na motivy pohádek Hany Doskočilové

 

Jak se vychovávají malí medvědi“, „Jak medvěda Barnabáše rozbolela záda“, „Jak medvěd Ťapák našel štěstí“

Těmto pohádkám předchází vyprávění o Medvědí hoře, na které se kdysi dávno usadil pohádkový medvědí rod. Hora je samozřejmě také pohádková, tak je skládací a nafukovací, jako nafukovací míč. Jenomže je větší než míč....

...a je na ní všechno, co medvědi - i ti pohádkoví, mají rádi. Rybník, louka, stromy, i cestička, po které se dá chodit do pohádky. Do pohádky medvědí....Pohádkové medvědí bručení umí udělat každý, a dá se přitom i zpívat: Brum, brum.... Tak s písničkou vzhůru do pohádky!

 

Didaktické prvky - bručení, kolébání, zpěv, rytmizace

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - menší stolek, el.zásuvka, prostor cca 3x4 m

Loutky - nejvýraznějším scénickým prvkem je „ Medvědí hora“ - nafukovací textilní objekt 2m vysoký, po „postavení hradu“ je výška až 2,8m

Loutky medvědů jsou cca 30cm vysoké, textilní, plošné

 

 

 

 

 

Medvědí písnička                                             Pracovní píseň medvědů

 

Pojďme tam a zase zpátky                                  Hou hou hou

projdeme se do pohádky                                     medvědi pomohou

do pohádky medvědí                                            pomáhají tuze rádi

medvědi nás nesnědí                                           taky tuze rádi radí

Brum brum....                                                         dup dup dup

Projdeme se všichni spolu                                  za medvědí chlup

navštívit Medvědí Horu                                        ťáp ťáp ťáp

hřej sluníčko hřej                                                  za medvědí dráp

medvědům je hej                                                 brum brum brum

brum brum .....                                                      sláva medvědům

 

 

 

 

Velká medvědí pohádka (nafukovací divadlo)

volné pokračování Medvědích pohádek na Medvědí hoře

 

Jak se malému medvídkovi splnil velký sen

Když jste malí a navíc se přestěhujete někam, kde vás nikdo nezná, a kde vy neznáte nikoho, je ve vás najednou kromě touhy všechno poznat i trocha strachu. Budu si tady mít s kým hrát?

A stejný strach měl i malý medvídek Pepánek, který se k Medvědí hoře přistěhoval.

A první setkání s místními medvíďaty nedopadlo dobře... Pepánek totiž, aby si dodal kuráž, se i dost vytahoval.

A tak šel první noc spát s pocitem, že je sám, že si s ním nikdo nechce hrát, a to proto, že je moc maličký.

A protože, co se zdá první noc na novém místě, to se splní, Pepánek si vysnil velký sen - chce být velkým medvědem. Tak obrovským, že tak velkého medvěda ještě nikdo nikdy neviděl... Je dobré, když se takový sen splní?

 

Píseň malého medvídka

Já bych chtěl být dospělý

Aby všichni viděli

Budu větší, než je hora

Přerostu každého tvora

 

V celém světě budu známý

Nebudu se držet mámy

Nebudu se ani bát

S každým budu kamarád

 

 

 

 

 

Zimní medvědí pohádka

 

 

O tom, jak na Medvědí horu napadl sníh a medvíďata se nechtěla chystat na zimní spánek....

 

O návštěvě rodiny bílých medvědů a o tom, jak se medvíďata seznámila s medvídkem Běláskem

 

 

Čertovská pohádka

na motivy lidových pohádek - představení pro nejmenší

tuto pohádku je možné hrát kdykoliv v průběhu školního roku

 

Jak vlastně vypadá „správný“ čert? Viděl ho někdy někdo? A v čertovské pohádce by čert asi měl hrát, ale v našem divadle žádný čert není. Proto se nikdo bát nemusí. Ale aby pohádka mohla být čertovská, je potřeba si čerta vyrobit. Třeba - z obyčejného koštěte. Koštěte se přece nikdo nebojí. A když se takové koště postaví do stojánku štětinami nahoru, připevní se mu rohy, oči, uši, ruce, nohy, ocas a tak dále, máme čerta! Jenomže nic neumí. Neví, jak čerti dělají, co vůbec dělají, všechno se musí naučit. Třeba zpívat čertovskou písničku!

Ale hlavně že ho máme a může začít „Čertovská pohádka“ o ustrašeném čertovi, který nedokázal splnit, co se od něj čekalo, a nakonec se sám sebe začal bát....

 

Didaktické prvky - části hlavy, těla, zpěv, rytmizace

jedním z účelů tohoto výtvarného i celkového pojetí je odbourání mnohdy panického strachu dětí z čertů

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - stůl

Loutky - loutka čerta je 160 cm vysoké ploché koště s textilními doplňky, loutky dalších postav jsou cca 60cm vysoké molitanové figury

 

Čertovská písnička

Ble ble ble ble

dupy dupy

čerti ježí čertí chlupy

hrozně přitom rámusí

i když vůbec nemusí

 

Ble ble ble ble

dupy dup

seberou vás natošup

do pekla vás odvedou

to prý čerti dovedou...

 

 

Velká čertovská pohádka (nafukovací divadlo)

aneb jak se medvíďata nebála čerta – volné pokračování Medvědích pohádek

 

Na Medvědí horu přišla zima a byl čas jít spát… Ale medvíďatům se spát ještě nechtělo – byla tuze zvědavá, jak vypadá ta tajemná kniha, která se prý objevuje v době prvního sněhu. V té knize je prý napsáno, co kdo z nás za uplynulý rok udělal dobrého, i to, co se mu nepovedlo.

Spolu s knihou se prý objevují i tři tajemné bytosti: Mikuláš, Anděl a Čert…

A právě na čerta byla medvíďata moc zvědavá! Vůbec by se ho nebála!

 

Až se o tom doslechlo Peklo… „Cože??? Čerta se přece musí bát každý!“

A tak posílalo různé čerty, aby aby medvíďata jaksepatří vystrašili. Splní ten úkol čert Koště, čert Lopata, nebo čert Náfuka???

 

Čertovská písnička

Ble ble ble ble dupy dupy

čerti ježí čertí chlupy

hrozně přitom rámusí

i když vůbec nemusí

 

Ble ble ble ble dupy dup

seberou vás natošup

do pekla vás odvedou

to prý čerti dovedou...

 

 

 

 

Barevná „strašidelná“ pohádka

příběh o „strašidle“, kterého se nikdo nebál

 

Kdo se nebojí strašidel, ten je jako kluk Vašek, který se nám v pohádce objeví. A kdo by se snad přece jen maličko bál, při pohádce se vůbec bát nemusí - místo něj se trochu bude bát Anička, Vašíkova sestra. Tyhle dvě děti si hrály na louce u lesa, když tu se objevilo...něco bílého! Že by to bylo strašidlo? Ale ono to strašit neumělo, hlavně mělo velké přání - chtělo se to všem líbit! Ale pokud to je strašidlo, musí to umět trochu strašit, jen maličko, z legrace....

A tak se to bílé „něco“ vydalo do pohádkového lesa naučit se nějaké to strašení. Při každém pohádkovém zastavení dostalo od pohádkových bytostí něco, co by mohlo pomoci... Samé krásně barevné věci... a když už znalo všechno, co bylo třeba, trochu zmoklo...

Ale co to vlastně bylo? Odpovědí je hádanka, přidaná k „barevné“ písničce:

Vídáme to na obloze

když v dešti svítí sluníčko

každému se to moc líbí

zdrží se jen maličko...“

.

Didaktické prvky - barevné spektrum, zpěv, rytmizace

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - dvě židle

Loutky - jsou vyrobeny z běžně dostupných předmětů za pomoci textilních doplňků (lopatka na smetí, boty, cedník, hrnec, plechovky...), přesto poskytují dokonalou iluzi pohádkových bytostí a zároveň mohou být pro diváky podnětem k vlastní tvořivé činnosti

 

Barevná písnička                                                        

 

Barva se za barvou skládá                                            

možná někde právě teď                                                 

a kdo rád hádanky hádá                                                

možná najde odpověď                                                   

Projdeme spolu lesem                                                     

povede nás pěšina                                                         

močálem kapradím vřesem...                                        

                                                                                                

...už pohádka začíná                                                      

                                                                                                 

                                                                                              

 

 

 

 

 

Tři prasátka, aneb Loupežnická pohádka

O třech mlsných prasátkách a o pěti loupežnících...

 

Pohádku o třech prasátkách, která si stavěla domečky, jistě většina diváků dobře zná.... Ale tahle pohádka je jiná. Třetí domeček je postavený, prasátka v něm spokojeně žijí, a vlk už dávno zapomněl, co tu vlastně kdysi chtěl. A prasátka si hospodaří, náramně dobře si vaří, a upečou si borůvkový koláč!

Vůně koláče probudí pět loupežníků, kteří bydlí v blízkém lese...

Oni tihle loupežníci nemohou být každý sám. Je jich pět, jako je pět našich smyslů, a každý z těch loupežníků dovede používat jen jeden jediný smysl...

 

Didaktické prvky - smysly, zpěv, rytmizace

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - větší stůl

Loutky - prasátka jsou cca 30 cm vysoká, molitanová,

loupežníci jsou molitanové hlavy s volnými batikovanými plášti, s výraznými doplňky, charakteristickými pro jednotlivé smysly

„les“ tvoří cca 180 cm vysoké stromy

 

 

Píseň mlsných čuníků                                                       

 

Koukám sem a koukám tam                                                

na čempak si pochutnám                                                        

zaděláme na koláče                                                                  

ať nám těsto neuteče                                                                 

čichám tam a čichám sem                                                        

koláče si upečem                                                                       

zbaštíme je k snídani                                                                  

bude slyšet mlaskání                                                                   

 

mňam mňam mňam        

 

                                                           

                                                                                                          

                                                                                                           

Řemeslnické písničky

hudebně-loutkový pořad na motivy lidové poesie

 

Jednoduchý příběh líné dcery na vdávání, která si za pomoci „dobrých“ rad své mámy z jednotlivých řemeslníků vybírá ženicha.

Každý nápadník má svou písničku, každý slibuje, co své budoucí ženě zabezpečí, každý si jako zástavu odnese nějaký „dárek“ - dívčin náramek, stuhu, mašli... Ke každému řemeslu zazní lidové verše pochvalné i posměšné.

Většinu písniček diváci znají, a jistě si je rádi při představení zazpívají.

Nakonec se zdá, že „líná dcera“ zůstane sama, všichni nápadníci odcházejí hledat své štěstí jinam, a dívka už nemá žádný dárek....

Ale ještě jeden nápadník přece jen přijde a sám dárek přinese. Navíc naučí dívku i diváky zpívat písničku o svém báječném řemesle!

 

 

Didaktické prvky - řemesla, písničky, rytmizace, lidová poezie

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - větší stůl

Loutky - plošné pohyblivé stylizované postavy, cca 70 cm vysoké

 

 

 

Sklářská písnička

Je to přece známá věc

že ve sklárně stojí pec

v peci oheň září

a u pece skláři

 

namáčejí píšťaly

aby ze skla foukali

lahve, vázy, sklenice

šikovní jsou velice

 

 

 

 

 

Pohádky pro Dášenku

na motivy známé knížky - pořad je vhodný pro MŠ i pro ZŠ

 

Víte, jak to vypadá doma, když se narodí miminko? To má každá maminka moc a moc práce, protože je tady plný koš dalšího prádla, které je potřeba vyprat, vymáchat, vyždímat, pověsit, usušit, sesbírat, vyžehlit, poskládat...aby to bylo všechno čisté a připravené pro to malé miminko. A co všechno se takové miminko musí naučit!!!

A když se narodí miminko psí, má zase moc práce psí maminka - i tohle miminko se toho musí moc učit! Ale je tu i Matka Příroda, která je dobrá učitelka, a dobře a včas radí dětem i maminkám!

Navíc - s pohádkami jde každé učení lépe!

 

Didaktické prvky - seznámení s knížkou, písničky, rytmizace, pravá /levá

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - stůl

Loutky - Ústřední postava - Dášenka - je ve třech velikostech (cca 10 cm jako právě narozená, cca 30 cm jako dospívající, a cca 80x70 cm plošná „zvětšená“ - pro účely názorné výuky)

Další psi jsou různě výtvarně pojednané „polštáře“

„Matka Příroda“ a „Stvořitel“ jsou cca 170 cm vysoké jednoduché stylizované postavy s širokými plášti

Scénu tvoří variabilní „prádlo na šňůře“, které vytváří různé prostředí.

 

 

Píseň Matky Přírody

 

Příroda je naše druhá máma

má nás všechny ve svém náručí

co kdo má znát nejlépe ví sama

v pravý čas nás všechno naučí

 

Naučí ryby plavat

motýly lítat

obláčky plynout

kuřata pípat

zná všechny děti

i všechny stromy zná

a všechny stejně ráda má.

 

 

 

Když jsem já sloužil

jednoduchý příběh složený z lidových písniček a říkadel

 

Nastavte své uši, lidé rozmilí

budu vám tu zpívat všelijaké noviny.

Uslyšíte písničku o červeném jablíčku,

o službě ve dvoře,

o panence, která plakala doma v komoře

a hlavně o Jeníčkovi, který měl rád Aničku.

Nastavte své uši

ať mě dobře slyší!“

 

U jedné zahrady stála dvě stavení. Šafářův dvůr a chudá chalupa. Do chudé chalupy vrána přinesla kluka Jeníčka, a za nějaký čas se i u šafářů narodila holčička Anička. Stejné písničky se těm miminkům zpívaly, stejné básničky se jim říkaly, jako se říkají a zpívají i dneska.

Když děti vyrostly, často si spolu hrály. Básničkami i písničkami se škádlívaly.

A když Jeník a Anička vyrostli, po sobě se dívali, pod jabloní sedávali.

Ale ještě hodně vody potokem proteče, než si Jeníček Aničku domů odvede.

Čeká je vojenské verbování, Jeníka pak služba ve dvoře, ale nakonec se Anička dočká a všechno skončí (nebo začne) dobře... Inu - Bejvávalo...

 

Didaktické prvky - seznámení s lidovou poezií a písničkami

pořad je vhodný hlavně pro větší pro děti v MŠ a pro nižší ročníky ZŠ

 

Délka představení - cca 40 minut

Technické požadavky - Jeden větší stůl, dva menší stolky nebo židle

Loutky - plošné, textilní

Scénu tvoří otáčecí nafukovací objekt

 

 

 

 

 

O tom, co se možná stalo

vánoční představení, hraje se pouze v prosinci, vhodné pro MŠ i ZŠ, vyšlo na CD i jako kniha
 s návodem na výrobu "loutek", z nichž se sestaví "Betlém"

 

Čtyři vánoční příběhy, oddělené koledami. V pohádkových příbězích se na scéně postupně objevují postavy, patřící k Betlému.

 

Příběh první - Jak byl osel důležitý

Vůl s oslem měli stejný sen - že právě k jejich chlévu přijdou lidé slavit něco „moc důležitého“. Osel je přesvědčen, že oslavencem bude on. Přestane tedy pracovat a čeká jen na svou slávu. Večer je hladový a vrátí se domů do chléva, kde je má plné jesličky sena. Vůl je rád, že neztratil kamaráda...

 

Příběh druhý - Jak andělé naučili Honzu troubit

Líný Honza chtěl jenom ležet na peci, ale máma ho poslala ven, najít si nějakou práci... Přiletěli andělé a nesli zvěstování: Pokoj lidem dobré vůle.

Jenže Honza dobrou vůli neměl...

Uzavřeli s ním tedy dohodu - že mu dají takovou práci, kterou by Honza dělal rád. Jenomže Honzovi by se líbilo celý den spát. Je možné při nějaké práci celý den spát? Honza nakonec takovou práci měl... A dělal ji rád.

 

Příběh třetí - Jak se tři králové vydali na dalekou cestu

Králové Kašpar, Melichar a Baltazar se chystali na přílet nové hvězdy. Věděli, že hvězda má označit doopravdického krále a tak si připravili i důkazy své královské hodnosti - zlato, kadidlo a myrhu. Ale proletěla kolem králů, ani si jich nevšimla. Vydali se tedy za ní a cestou jim došlo, že hvězda letí označit krále, který bude vládnout i jim...

 

Příběh čtvrtý - Jak pastýři vybrali nejhezčího beránka

Tři pastýři, jeden zvoneček.... Ten zvoneček jistě patří nejhezčímu beránkovi! Ale který to je? Není divu, že se pastýři pohádali. Ale usmířil je maličký beránek, kdoví z kterého stáda vlastně byl...

 

Během příběhů, které se „možná“ staly, před diváky vyrostl stylizovaný Betlém. Ale něco chybí...

 

Příběh pátý - O tom, co se vskutku stalo...

Doplněním ústřední trojice a jejich příběhu je pak Betlém úplný

A všichni společně si mohou zazpívat: O tom, co se vskutku stalo...

 

Délka představení - cca 45 minut

Technické požadavky - dva větší stoly, el.zásuvka v dosahu

Loutky - cca 35 cm vysoké stylizované postavy, materiál dřevo - textil

Scéna - „Betlém“ ze štaflí, různá textilní poradí pro jednotlivé příběhy

 

 

 

 

Dračí pohádky (podzim, zima, jaro, léto)

nafukovací

čtyřdílný cyklus představení, která na sebe volně navazují

představení jsou určena dětem z MŠ, případně nižším ročníkům ZŠ

 

Každé představení se skládá ze dvou částí.

 

V první části se děti - loutky seznamují s drakem, který na první pohled vypadá jako obyčejný kopec... Ale i když je obrovský, je to dračí děťátko, které sem zabloudilo a je potřeba ho naučit všechno, co by měl znát každý... A tak se drak učí za pomoci písničky, kterou se i diváci snadno naučí a ke které se postupně přidávají další verše i doprovodné pohyby.

 

1/ Části těla

2/ Části obličeje

3/ Pohyby

4/ Mimika

 

V druhé části je drak odměněn dračí pohádkou, podle momentálního ročního období:

 

Podzim: O drakovi, který létal

Zima: O bílém drakovi

Jaro: O drakovi, který kvetl

Léto: O drakovi, který se chtěl koupat

 

Představení je možné uvést jako cyklus, probíhající během školního roku,

i je možné podle potřeby obě části libovolně kombinovat.

 

Didaktické prvky - části těla a obličeje, mimika, gesta, rytmizace, roční období, čas - části dne i hodiny, počasí, oblékání

Délka představení cca 40 minut

Technické požadavky: 1x židle, stůl , el. přípojka v dosahu

Loutky: „kopec - drak“ je nafukovací objekt cca 2m vysoký a 3m dlouhý „děti“ jsou molitanové textilní pohyblivé hračky cca 40cm vysoké

k ilustraci dračích pohádek jsou použity plošné obrázkové loutky, připevněné na kruhovém podkladu, s pohyblivými výrazovými prvky

 

 

 

Začátek dračího divadla: Když bydlíte na místě, kde je všude kolem rovina, brzy vám začne něco chybět: Pořádný kopec.... I Vašek s Aničkou si takový kopec tuze přáli. A najednou se jim přání vyplnilo. Přímo u jejich domu se kopec objevil. Ale nebyl to kopec ledajaký. Byl to kopec dračí...

 

 

 

 

Předškolácká pohádka

nafukovací, podle testu školní zralosti

 

Léto bylo jak má být, babička s dědou šli na procházku a cestou si povídali - že až léto skončí, bude jim bez dětí smutno… a že na ně čeká velká, nová….hrůza, chudinky děti… nu, musí to tak být!

Děti se polekaly: Co na ně čeká? Obluda? Sedmihlavá saň? A sežere je?To ne, raději se vydat do světa!

V pohádkovém světě je pohádkový zámek i pohádkový les, a žijí tam pohádkové bytosti, těch se děti nebojí. Každá z nich děti trochu zkouší a pak přidá dobrou radu. Je potřeba zahnat strach, nabrat dech a vydat se správnou cestou. Naším největším nepřítelem často bývá právě ten náš strach!

 

Písnička na začátek

Pojďme tam a zase zpátky

Projdeme se do pohádky

Pro malé, pro velké taky

pohádka pro předškoláky

 

Je to pravda, je to tak

každý býval předškolák

a kdo nebyl, brzy bude

tak to chodí skoro všude

cesta nebo pěšina

už pohádka začíná

 

 

Písnička na cestu

Jedna dvě tři čtyři pět

Kolem nás je velký svět

Nikdo neví co ho čeká

Když se vydá do daleka

 

Dálka může být i blízká

Každému se někdy stýská

Každý z nás se může bát

I se strachem bojovat

 

Ach ach ach

Já mám hrozný strach

Ech ech ech

Hrůzou tajím dech

Ou ou ou

Nohy se mi třesou

 

Ach ach ach

Zaženeme strach

Ech ech ech

Nabereme dech

Ou ou ou

Jít správnou cestou

 

 

 

 

Ořechová pohádka

nafukovací

 

Oříšky v pohádkách občas bývají. Oříšky pohádkové. V naší pohádce jsou ale největší ze všech ořechů – ořechy kokosové. Rostou na palmě a chtěly by si hrát s holčičkou Aišou.

Pomůže jim vítr, sluníčko i déšť a každý z nich se promění….

V co se může proměnit kokosový ořech…

V hudební nástroj? V loutku? V kamaráda? Každý má možnost se v něco změnit, na něco si hrát, někým se stát!

 

 

Ořechová písnička

Sem a tam se zas a znova

kývá palma ořechová

z ní je vidět do daleka

co asi v té dálce čeká…

 

Sem a tam se zas a znova

Kývá palma ořechová

jeden z jejích ořechů

začal tropit neplechu

 

Ořechová ukolébavka

Houpy hou

Vlny jdou

Do spánku

nás zanesou

spánek je čas na snění

pohádkové kouzlení

po čase kdy má se snít

přijde čas se probudit

 

Písnička na cestu

Dupy dupy

Ťapy ťap

Hop a skok

Capy cap

Nejtišeji chodí myši

Myši nikdo neuslyší

Zlehka našlapuje kočka

Zeleně jí svítí očka

Vesele si skáče pes

Přes louku i přes oves

Nejvíc ze všech dupe slon

Chobot má jak bombardón

Každý může něčím být

A v něco se proměnit

 

 

 

Byla jednou jedna hora

ekologický divadelní pořad

 

Informace o pořadu

pouze pro pedagogy, není třeba aby děti byly předem připraveny a seznámeny s obsahem

Pořad pracuje s divadelními, loutkovými a pohádkovými prvky, s jejichž pomocí diváci poznávají důležitost třídění odpadu, význam bioodpadu a základy ekologického chování každého jednotlivce.

 

Představení je rozděleno do dvou částí:

 

1/ Není hora jako hora

V pohádkovém příběhu se objeví nafukovací jevištní dekorace - Hora odpadková, ze které se raduje jedině Čudič (loutka, složená z plechovek), který zde žije a rád na ohni pálí všechno, co najde. Jsou tu i jeho pomocníci – Kašlal, Mával a Toměnezajímal... A Hora roste a roste.

Objeví se zde ale stateční zachránci – král Papírák, princ Plasťák a princezna Skleněnka. Ti odpad roztřídí a rozdělí horu na tři barevná království. I jejich sídla - „hrady“ - mají siluety, napovídající, z čeho jsou hradby postaveny (z papírových krabic, z plastových lahví, z lahví skleněných). Formou „reportáže“ pak vládci tří barevných království seznámí diváky s původem i významem jednotlivých materiálů.

 

2/ Hora plná pokladů

Vše tedy zdánlivě dobře dopadlo, ale hlavní hrdiny přesto trápí, že na jejich uklizené hoře nic neroste. Prosí tedy kouzelnici Vodu o pomoc. Voda provede diváky svým koloběhem, pošle dešťový mrak, aby horu pokropil, ale přesto pomoci nedokáže. Řešení přinese až rytíř Šlupka, který představí svojí Horu plnou pokladů – Horu kompostovou (další nafukovací objekt) a vysvětlí význam bioodpadu.

 

V průběhu představení jsou diváci zapojováni do děje formou krátkých debat, zážitkových prvků (kapka vody na dlani...), zpěvem a rytmizací průvodní písničky, nácvikem třídění odpadu a paměťovou fixací barevného odlišení jednotlivých kontejnerů podle druhů odpadu.

 

Loutky jsou vyrobené z odpovídajících materiálů – inspirace pro výrobu loutek vlastních. Všechny loutky vzniknou během představení jednoduchým spojením odpadových předmětů

 

Technické podmínky: prostor minimálně 4 x 2 m, stůl, el. přípojka v dosahu

 

Počet diváků: ideálně 20-50 vzhledem k míře interaktivity, při vyšším počtu dětí by diskuse a hry bylo nutné omezit

 

 

 

O Karkulce a Smolíčkovi

divadlo, zpívadlo a povídadlo pro nejmenší - o tom, čeho se bát a koho poslouchat

 

Pořad vznikl jako součást prevence kriminality, zaměřené na děti

 

 

Informace o pořadu:

Představení je rozděleno do tří částí:

O Smolíčkovi

O Karkulce

Šašek

 

Pořad pracuje s divadelními a pohádkovými prvky. Dětem je za pomoci velkého divadelního „leporela“ a jednoduchých loutek zahrána známá pohádka (upravená tak, aby v ní byly zdůrazněny důležité momenty, které jsou poté s dětmi probírány) a po každé pohádce následuje krátká diskuse o nebezpečí, které se v pohádce odehrálo. Děti jsou vedeny k tomu, aby hodnotily, jak pohádkové postavy jednaly, a diváci pak sami vymýšlejí podobné situace, které mohou skutečně nastat.

V pohádce se pak hledají rady, jak se v které situaci mají děti chovat. Formou přístupnou i nejmenším dětem jsou probírány a zdůrazňovány obecně platné zásady sociální bezpečnosti.

Součástí scény jsou dvě cca 60cm vysoké statické „loutky“ dětí, které v závěrečné části hrají spolu s šaškem a při pohádkách mohou divadelně vstupovat do diskuse, pokud by bylo potřeba vyslovit postoj či reakci, která nezazněla od diváků.

Mezi jednotlivými částmi jsou zařazeny za doprovodu kytary jednoduché písničky, které se děti snadno naučí a mohou se zapojit se zpěvem či následnou rytmizací

 

Metodická příprava dětí před představením není nutná

 

Délka pořadu: cca 45 minut

Scéna: prostor cca 3x5m (běžně ve třídě či v herně MŠ)

Loutková scéna: „leporelo“ jako scéna a kulisy pohádek, plošné loutky 20-25cm

Šašek – nafukovací „loutka“ - divadelní objekt, výška cca 2,5 m

 

 

Černobílé vykřičníky

divadlo a povídadlo pro školáky - o dobru a zlu, o strachu a statečnosti, o šikaně

 

Pořad vznikl jako součást projektu Prevence šikany na Základních školách

Zadavatel - Pracovní skupina prevence rizikového chování při městě Semily

 

Informace o pořadu:

Představení je rozděleno do tří částí:

Dvě hory

V pohádkách vítězí dobro

Záleží na každém z nás

 

Stručný obsah (pouze pro pedagogy, není žádoucí obsah s diváky předem probírat):

V úvodu před diváky stojí dva nafukovací objekty - jeden černý, druhý bílý, jako symbolické "hory" protikladných hodnot a termínů: dobro – zlo, zdraví – nemoc, soucit – pohrdání, statečnost – zbabělost atd. (diváci sami doplňují termíny a hodnoty) a jako protiklad všeho dobrého a shrnutí všeho zlého se zde nakonec objeví termín „šikana“.

Zároveň s ní na obou stranách vykřičníky, protože tenhle symbolický střet "dobra a zla" je věc vážná a důležitá, týká se každého z nás.

 

Dobro vítězí v pohádkách – krátce si tedy připomeneme tu o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém a potom se nad ní zamyslíme....

Každý z titulních hrdinů by mohl být objektem šikany pro své vybočování z "normálu".

Princ - od pohledu krásný, bohatý, úspěšný... ale co by zmohl bez jejich pomoci?

Princezna - V téhle pohádce je klasickou obětí domácího násilí, které je v mnohém se šikanou totožné

Čaroděj - lásky neschopný tyran, který miluje jen sám sebe a svou domnělou moc a nadřazenost.

Ale i  on byl kdysi malý kluk, možná mu někdo ubližoval a teď se mstí, posílá zlo dál.

Je to vlastně otrokář. Co je otrokářství? Nadvláda nad někým jiným, často bezohledná a krutá.

Marcus Tullius Cicero řekl: "Největší touhou otroka není pouze svoboda. Otrok především touží vlastnit svého otroka". Podobné je to se šikanou. Ten, kdo je šikanovaný, často později záměrně i nevědomky posílá tohle zlo dál.

 

Kde se to zlo vlastně vzalo? Kde je jeho začátek? V lidech? V nás?

Skoro nic není tak černobílé, jako ty naše divadelní hory. Každý z nás občas zatouží nejen v něčem vyniknout, ale i povýšit se nad ostatní či provést nějakou škodolibost. Kdekdo z nás už možná viděl, jak je někomu ubližováno a bál se zastat,  jít na pomoc.Vidět zlo a mlčet znamená zlu pomáhat.

V indiánskáé legendě říká děda vnukovi, že v každém z nás se perou dva vlci. Jeden ten vlk je dobro, statečnost, ohleduplnost... ten druhý vlk je zlo a vše, co k němu patří. Kluk se ptá: A který z těch vlků vyhraje? Odpověď zní: No přece ten, kterého lépe krmíš....

 

 

Horror v české pohádce

doplněk literární výchovy

 

Diváci se ocitají v "muzeu", kde je nerudná uklízečka - milovnice horrorů- nedobrovolně donucena ujmout se role průvodce. Neochotně vítá návštěvníky a má za úkol je provést výstavou, věnovanou sběratelům pohádek.

Součástí výstavy jsou i knihy, ze kterých má návštěvníkům přečíst ukázky. A při předčítání zjistí, že mnohé pohádky jsou vlastně horrory!

A tak za pomoci dalších vystavených exponátů začne vybrané scény ze známých pohádek stylizovaně a zároveň naturalisticky hrát...